1. lékařská fakulta Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova Dermatovenerologická klinika
PAN00312 26.02.2008

sbírka muláží

Morfologicky orientovaný obor jako  je dermatovenerologie se vždy snažil na kůži viditelné  projevy nejen slovně popsat, ale přiblížit je studentům a jiným zájemcům o tento obor různými výrazovými formami.  Běžně se k takovému účelu před dobou barevné fotografie užívaly malby, mědirytiny, dřevořezby a plastiky. Muláže byly další speciální formou  znázornění, způsob vhodný pro demonstrace nemocí při  přednáškách a konziliích. Byly sice nezávislé na  pacientovi, ale jejich kvalita  odpovídala uměleckému talentu  mulážisty.

 Muláže (z francouzského "mule", což  znamená totéž co obtisk) jsou barevné voskové obtisky  kožních změn v originální velikosti onemocnělé části těla  se zcela věrnou reprodukcí představovaného kožního onemocnění. Při zpracování se postupuje tak, že se nejprve  sejme sádrový obtisk (odlitek), který se potom vylije  voskem barvy kůže, a potom se koloruje podle specifických  kožních změn. Obtíž je v tom, že se musí dosáhnout  homogenita a stabilita (trvanlivost) zbarvení. Každý  mulážista má své speciální techniky a různá tajemství výroby. Základní vosková směs sestává ze 4 dílů vosku, tří dílů terpentýnu a olivového oleje.

Umění mulážování vzniklo pro názornou výuku anatomie ve Florencii. Také  v Holandsku se zasloužili o rozvoj techniky a založili školu  Amsterodamu.

Sbírka muláží Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN uložená ve výukových prostorách kliniky

Francouzská dermatologie na slavném Hôpital  St.Louis v Paříži, "pupku dermatologické mediciny", jak se  tehdy často nazývala, se slavnými dermatology  Gougerotem, Bazinem, Vidalem, Besnierem,  Darierem, Sézarym a dalšími si brzo osvojila tuto novou  techniku a pořídila poprvé dermatologické muláže. Jules  Baretta (1834 - 1923) byl objeven jako vysoce nadaný  mulážový umělec. Byl vynikajícím znalcem svého  oboru a po něm bylo nazváno v roce 1889 otevřené muzeum  v Hôpital St.Louis. V tomtéž roce v Paříži pořádaný  I. mezinárodní dermatologický kongres věnoval muzeu muláží  Baretty  velkou pozornost a vedl k nadšenému převzetí této techniky jinými evropskými klinikami. 

První německá sbírka muláží vznikla na berlínské  dermatovenerologické klinice asi roku 1889/90 sbírku  muláží. Následovala Wroclav se svým mulážistou Alfonsem  Kröneren. Následovaly sbírky v dalších evropských centrech.

Výuka pomocí muláží neprobíhala jen na lékařských  fakultách. Na začátku 20. století podpořil Vilém II.  v Německu velkou kampaň na výchovu lidí pro potírání  pohlavních chorob. Vedle přednášek, letáků, divadelních  her a později filmů byly lidem předváděné na výstavách  i muláže. Byly tak věrně provedené, že doslova šokovaly  návštěvníky. Výstavy však nelákaly jen k seznámení se  s venerickými chorobami, ale vyvolaly novou renezanci  voyerismu.

Vedle muláží jako objektu k dokumentaci  a demonstraci byly od nejšikovnějších mulážistů vyráběny  také tak zvané epithesy k úpravě zohavených kožních  orgánů, částí obličeje apod. v rámci snahy o rehabilitaci  a kosmetickou nápravu. Většinou se jednalo o špičky nosu  nebo ušní boltce u destruujících procesů jako lupus  vulgaris nebo karcinomy. Tyto epitézy se musely pokud  možno barevně nenápadně přizpůsobit okolní zdravé kůži.  Pacient je mohl za účelem ošetřování kožních lézí nebo  z hygienických důvodů kdykoliv sám snímat a opět nasazovat  a představovaly tedy důležité kosmetické korigens.

U nás se menší sbírka muláží vyskytuje  v Olomouci. Zajímavou sbírku stomatologických preparátů  vlastní Stomatologická klinika I.LF UK v Praze. Na  dnešní  Dermatovenerologické klinice 1.LF UK je celkem 165 muláží  uložených v prosklených skříních v místnosti s minimálním  denním osvětlením . Jsou z části  vyrobené v Drážďanském muzeu a z části v Laboratoři muláží  v Centrálním institutu dermatologie a venerologie  v Moskvě. Ojedinělé výrobky jsou české provenience,  nejstarší je zřejmě z dvacátých let tohoto století od  pražské firmy "Frič". Před a po II.světové válce pracoval  na anatomickém ústavu v Praze mulážista a preparátor pan Rejsek, otec profesora Rejska, dermatovenerologa působícího na pediatrické fakultě v Praze. Zdá se, že profesor Rejsek  dal podnět otci k výrobě muláží po opakovaných návštěvách  slavných dermatovenerologických klinik v Paříži. Práce  pana Rejska se bohužel zřejmě nedochovaly.

 

                                                                                                   As.MUDr.  Milena Jirásková CSc.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

počet zobrazení: 2696 poslední aktualizace: PAN00312, 26.02.2008
Hodnocení: (hodnotili 4 uživatelé) Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.